Hlavně audity, certifikace a komise

Vzpomínám na časy naivního mládí, kdy jsem si bláhově myslel, že certifikáty kvality a příslušné audity kolem toho mají za cíl hlídat kvalitu vyráběných produktů. Dnes už vím, že můžete vyrábět cokoliv a jakkoliv, klidně i nekvalitně, ale musíte to mít všechno až k úplné dokonalosti zdokumentované. Všechno musí být na papíře, podepsané všemi příslušnými lidmi a řádně zaarchivované.
Audit na "5S" je další kategorie. Říká se tomu audit na pořádek a znamená to, že všechno, s čím jde na stolech a v policích hýbat, tam v době auditu nesmí být. Musí to být naházené jakkoliv kdekoliv tak, aby to nebylo vidět. Nejlépe ve skříních, které lze pro tento účel krátkodobě zapůjčit z pracoviště, které audit 5S zdárně absolvovalo před vámi a nyní se již donuceno požadavky zákazníků vrátilo k činnosti dávající smysl a ideálně i produkující zisk. Navíc lze zákazníky ohromovat všemi možnými certifikáty, aby si nemysleli, že to pro ně vyrábí nějaký blbec bez ponětí o kvalitě a pořádku na pracovišti. Tedy myslet si to může, ale podle všech těchto auditů to nesmí vědět.

Až při těchto zážitcích z praxe teprve zpětně plně doceňuji Murphyho, který formuloval celou kategorii svých zákonů pro velké korporace. Jen jsem netušil, že tato korporatizace se tak zdárně rozvine i do firem, které jsem měl za stádiu korporace ještě hodně vzdálené.

Krásnej den

Dneska by to šlo.
To občas říkával děda, žijící posléze už jen na lůžku a celé dny hledící oknem do dáli. Já tam jako kluk viděl jen úrodné roviny polabské nížiny a stromy podél silnice až k další vesnici. Dnes vím, že děda přitom hleděl mnohem dál.
Dneska by to šlo. Nikdy mi nikdo neřekl, co by šlo a proč právě dnes.
Roky běžely, děda umřel.
Roky běžely, babička umřela.
Roky běžely, komunistická totalita padla.
Až pak mi rodiče prozradili, co děda myslel: Jednoho krásnýho dne budou na všech těch stromech tady viset komunisti. Jeden vedle druhýho, kam až je vidět.
Tehdy to nešlo. Sice byly krásný dny, ale když už to vypadalo, že to půjde, začaly pod těmi stromy pravidelně jezdit ruské vojenské kolony.
Dnes by to šlo. Slunce pere do sněhu a na tvrdém ledu se lesknou průzračné potůčky. I ruská armáda je pryč. Šel bych do toho s tebou, dědo, jen je nás málo. Tak málo, že buď rád, že to ani nevíš.