23. října 2014

Troška ranní poezie - Krédo

Nedbám vůbec na svůj vzhled,
je mi fuk, co říká svět.
Rozruch v módě nedělám,
stejně chodím všude sám.

Sucho, mokro, bláto,
stejně dlabu na to.
Včera, dnes i nadále
tričko, šortky, sandále.

A když se tepelná pohoda vytrácí,
mám střešní okno, taky klimatizaci.
Pokud mě však přesto v duši zebe,
musím si jen pustit správné CD.

Troška ranní poezie
pragmatika nezabije.
Zabije-li kritika?
Kritik se mne netýká.