24. září 2011

Kartou? Ano, emboss.

Dnes jsem nakupoval v takovém malém speciálním obchůdku. Až po strop naboucháno vším, co se jen trochu týká nátěrových hmot, malování, barev, laků, ředidel, tmelů... V obou protilehlých koncích přeplněné prodejničky jakési stroje s monitorem, klávesnicí, myší... aha, to budou míchačky barev na přání. Neustále někdo přichází, neustále se někdo na něco ptá. Dvě ženské plují mezi pyramidami všeho možného a z hlavy na vše odpovídají. Nevím, jestli ta starší se tak snaží, aby si ta mladší neřekla, že už na to nemá. Možná ta mladší se zas nechce nechat zahanbit. Každopádně to sleduju víc než zboží, je to hotový koncert. Ředidlo k tomuto je tamhle dole ta bílá láhev... Tohle menší balení vám bude stačit, to pokreje čtyřicet metrů, takže dvacet dvěma nátěry... K těmto barvám je vzorkovník tamhle, ty světlejší dostanete přimícháním bílé...  Hotový koncert.
Na dveřích jsem to logo viděl, ale nikde v blízkosti obstarožní pokladny nevidím žádný terminál pro čtení platebních karet. Tak se ptám: "Můžu tady platit kartou?" Ani nemrkla: "Jasně, pokud máte emboss." To jsem ale zamrkal já. Myslel jsem si, že tato prehistorická metoda se už dávno nepoužívá. "Aby mi to vzala žehlička", dodává. Hned se mi vybavilo, jak někde před dvěma roky proběhla zprávička, že došlo k jakémusi úspěšnému pokusu o prolomení ochrany platebních karet. Vzápětí všechny banky včetně té "mé" vydaly prohlášení, že jejich karet se to netýká. Za pár dnů přichází dopis s pozváním "dostavte se k výměně vašich platebních karet za nové, lepší, bezpečnější"... aha, netýká... Takže jsem dostal čipové extra super mega, taky aby ne za ty prachy... Tak jsme si v nich zalistovali s tou mladší prodavačkou, protože některé mají taky nápisy plastické, ale jí se zdály málo plastické nebo co... Vybrala si, zezadu si přinesla "žehličku", obtiskla si nápisy na kartě na speciální papírek s logem jedné z velkých tuzemských bank a jal jsem se vytvářet podpis. To není jen tak pro ajťáka, který píše na klávesnicích už úplně všechno... :) Ale podpis se jí líbil hned první, klaplo to. Teď se lognu do banky, aby se přesvědčil, že na té kartě je dost peněz, až si ta usměvavá prodavačka s tím obtisknutým papírem dojde do své banky nebo jak toto vlastně kdysi probíhalo... Případně na právě tuto kartu něco dopošlu, to je otázka dvou minut... a mám na to dva dny... :)

Simon & Garfunkel: Scarborough Fair / Canticle

Někdy si říkám, jestli přeci jen bůh neexistuje. Možná, že jsou i dva...
Tohle je totiž stará irská lidová, tu nazpíval už skoro každý, kdo má do p....e d..u, vč. Nedvěda. Ale takhle to má být. Tohle jsem kdysi slyšel a pak jsem při každé jiné verzi brečel, proč to není ono.
Je pravda, že ne každý tam dokáže takto precizně ty vokály naskládat a hlavně pak tak sebejistě zazpívat ty vysoké intervaly, sexty a septimy. To je záležitost pouze pro borce. Ale kdo na to nemá, neměl by to ani zkoušet. Každé jiné provedení totiž považuji za zmršeninu. A je mi fuk, jak to zpívávali staří Irové, já žiju tady a teď.  


22. září 2011

Kacířů přibývá.

Kacířů přibývá. Církev IPCC čekají problémy. Doufejme.
Uživatel Radim Fryč původně sdílel tento příspěvek:
Dneska po delší době opět něco ze světa největšího podvodu v dějinách lidstva.

Odkaz první, starý chytrý muž: http://www.novinky.cz/veda-skoly/244732-nositel-nobelovy-ceny-ostre-odmitl-myslenku-globalniho-oteplovani.html

Odkaz druhý, korupce za biliony: http://www.novinky.cz/veda-skoly/213857-globalni-oteplovani-je-nejvetsi-podvod-protestuje-uznavany-fyzik.html

Odkaz třetí, Grónsko tolik netaje: http://zpravy.idnes.cz/prekreslete-atlas-sveta-gronsko-tolik-netaje-zadaji-vedci-nakladatele-1zp-/zahranicni.aspx?c=A110919_181643_zahranicni_brm

Jak s informacemi naložíte je na vás...

Chovejme se už ekologicky a zrušme EU!


"...Vrcholem hraničícím s nebetyčnou drzostí pak je každoměsíční 500 kilometrů dlouhé stěhování asi 5 tisíc lidí do Štrasburku, které stojí evropské daňové poplatníky kolem čtvrt miliardy eur ročně. Ale nejde jen o tuto sumu, ale i o náklady na správu duplicitního vybavení a servisu Evropského parlamentu. Opravdu příznačné - ekonomicky i ekologicky!..."

EU deklarovala nové lidské právo - právo na turismus.


Místopředseda Evropské lidové strany Antonio Tajani: Člověk má právo na turismus - pokud chce v létě k moři (a nemá na to peníze), musí mu ostatní cestu zaplatit.

Německo bere z České republiky sedmkrát více elektřiny

Finanční noviny: "Z České republiky do Německa letos od ledna do června přiteklo 5,6 miliardy kilowatthodin (kWh) elektřiny, což je o 673 procent více než v předchozím roce. Informaci podle deníku E15 přinesl server magazínu Focus s odkazem na data Spolkové asociace energetického a vodárenského průmyslu. Množství elektrického proudu, který Němci dovážejí z Česka, výrazně stouplo od vypnutí osmi atomových elektráren letos v březnu."

Jak se vydělávají peníze - doslov

Pokusil jsem se tu nadhodit pár takových schemat, určitě to není dokonalé a úplné. Děkuji za těch pár komentářů a hlavně faktických doplnění, jeden z nich mě vlastně popostrčil k tomuto dnešnímu psaní, které jsem plánoval jen tak mlhavě.
Nejlepší cesta k penězům je založit politickou stranu nebo církev. Tvrdil už kdosi kdesi, není to z mé hlavy. To jsem četl už někdy zamlada. Zapamatoval jsem si to, protože mě to tehdy trochu šokovalo. Čím se živím, jsem se naučil sám. Vyrostl jsem ve schématu "něco umět + udat to = živobytí". A ano, babi, nelhat, nekrást, chovat se slušně. To svým rodičům a prarodičům nikdy nezapomenu. :-)
BTW Právě mi perou sluchátka do hlavy Arakain - Rebel:
Pravda není vždy čistá
měl bys nechat jí čas
místo toho se chystáš
jít do zdi čelem a nos si rozbít zas
Ale k věci. Mezi politickou stranou a církví nejsou zas tak velké rozdíly, jak by si někdo na první přečtení mohl zkraje pomyslet. Jde o to schéma, o vedení davu. Když za vámi půjdou lidi, půjdou za vámi i jejich peníze. Modří ... ééé ... totiž ,,, jehovisti už vědí. ;)
V prostorech většiny států už je ale plno, tam je těžké získávat ovečky, musely by se totiž někomu přebírat, což je obtížné. Proto je tak úspěšný [myslím politicky] projekt, který po rozpadu SSSR zavádí v prostoru Evropy stejnou strukturu, Evropskou socialistickou federaci, jak já ji láskyplně nazývám. Vlastně "dobrovolným přijetím" [Zamítavé referendum neplatí, hlasujte znovu, Irsko!] Euroústavy [známé jako Lisabonská smlouva] už máme zavedeno. Založit tedy novou církev [IPCC - Mezinárodní panel pro změnu klimatu] na půdě OSN, pod záštitou OSN a za peníze OSN, to je velmi dobrý plán. Také realizace se výtečně zdařila. Jako každá církev, musíte mít nějaká dogmata, zde např.: Klima má správně být neměnné, měníme jej my, lidskou činností, globální katastrofa je neodvratná, když s tím něco rychle neuděláme. Pardon ... když nám s tím nedovolíte rychle něco udělat.
Dále musíte likvidovat kacíře: Všem vědeckým institucím je brzy jasné, jaké výsledky musí dávat jejich práce, všechny, které se jen trochu dotýkají klimatu. Na gramotné věřící je potřeba poslat pár evangelistů, např. Manna s jeho hokejkou, to je asi světově nejznámější bible této církve, zvané IPCC. Kacíři nedostávají granty, zůstávají bez peněz a bez práce.

Strach je málo, musí vzniknout globální hrůza, davové šílenství. Musíte davu ukázat, že jeho budoucností je brzká smrt. Všechny vaše argumenty musí jasně ústit do brzké a totální globální zkázy celé civilizace.
Chytřejším stačí - jak jsem minule zmínil - podstrčit jen takové střípky, z nichž si tento závěr poskládají sami. Tím vybudujete tu nejsilnější víru.
Následně nechat podusit ve vlastní šťávě nějakou dobu.
A pak! Pak přichází vaše chvíle. Pak před lidstvem rozsvítíte jasný bod a postavíte se tam, před lidstvo, jako jasně osvícený zachránce. Ukážete bibli, která zažene všechny zlé. Jste zachránce celého světa! Vše bude jako dřív a ještě lepší, když dav bude následovat svého nového Vůdce!
A co udělají ti lidé? Ti strachem zubožení lidé, kterým právě nabízíte život místo smrti? Lehnou si pod vaše boty a celou svou civilizaci vám odevzdají. S nekonečnou vděčností.

Přehrávač právě spouští Arakain - Kolonie termitů:
Jako voli jdem za prvním v řadě
berem za svý kdejakej žvást
myslet bolí, když plný jsou kádě
jenže ruce se začínaj třást
jako stroje na výrobu prachů
kdo se trhne, toho vem ďas

Čekáte happy end? Já taky. Jen nevím jaký. Nevím odkud. A ani nevím, zda-li, zda-li...


Dodatky:
:-D

Myslel jsem si, že to ve svých poznámkách najdu a hodím sem jen odkaz, ale ... noo ... nenašel jsem to ... v první fázi hledání teda.. :) O co šlo: Plocha arktického ledu je jedna věc. Umím si představit, že mi to nějaká družice [umístěna nejlépe na polární dráze] vyfotí a pak z toho možná i automaticky něco vypočítá plocha ledu. Pořád jsem ale s tímto údajem mimo, pokud bych se chtěl alespoň vzdáleně přiblížit nějaké diskuzi o tepelných bilancích. Tam mě totiž nezajímá plocha, ale objem ledu. A ten článek, co jsem hledal, byl o tom, jak nějaká polární výprava měřila na své cestě tloušťku ledu. Tu totiž na fotce z družice nevidíme. Ta výprava se dost divila, protože tam, kde led míval vždy kolem dvou metrů tloušťky, oni všude naměřili kolem čtyř metrů!! Pro Grýnpí*i: To je dvojnásobek, vole! Výprava samozřejmě proměřila jen malinkatý kousek z celé Arktidy, nicméně by si IMHO nikdo neměl dovolit dělat jakékoliv závěry pouze z plochy zalednění.


Máme 66 let po válce. Němečtí vědci opět varují a opět požadují zásah do uspořádání společnosti. Tehdy chtěli chránit rasovou čistotu lidstva, nyní tu správnou čistotu klimatu.
  

Jak se vydělávají peníze 4: Tzv. globální oteplování

Dnes vyvrcholíme pravděpodobně největším byznysem nejen na světě, ale asi i v celé historii lidstva. Ne, nejde o těžbu a prodej nerostných surovin, jako je ropa. Z toho sice mnozí bohatnou, nicméně musí vynaložit určitou práci a náklady, aby to fungovalo. Suroviny také jednou dojdou. Dnes si řekneme o opravdu top level byznysu: Obchod, který pokvete věčně a kde suroviny nedojdou, je obchod s lidským strachem.
Abyste mohli ovládat lidi, je nejjednodušší je vystrašit. Obchod s lidským strachem samozřejmě není nic nového, používá se hodně často. Asi nejúčinnější je použití strachu z nemoci, z poškození zdraví až ztráty života. V poslední době na našem území vzpomeňme na vyhrožování epidemií nejprve ptačí a později prasečí chřipky, které mělo podpořit velké obchody s nepotřebnými a navíc ne zcela bezpečnými farmaceutickými produkty.
Strach z válek zase používal i europoslanec Špidla, když horoval pro ztrátu státní suverenity formou podpisu Euroústavy [tzv. Lisabonské smlouvy] argumentem, že když přestanou existovat samostatné státy, vymizí tím riziko válek! [To si fakt nedělám prdel!]

Před několika lety přišla ale skupina světových top politiků [na samém počátku akce byl Římský klub, tehdejší viceprezident USA Al Gore ad.] s výraznou inovací. Vymysleli taktiku, jak získat politickou moc ne v nějakém zaprděném státě, ale rovnou nad celým světem. Najednou, současně. Použili tedy celosvětovou OSN a vymysleli celosvětovou hrozbu, ohrožující život úplně všech lidí bez rozdílu. Vymysleli katastrofické globální oteplování zaviněné lidmi. Musím uznat, že to je poměrně geniální plán. Jak už jsem zmiňoval minule, čím víc proložíte svou lež kousky pravdy, tím je ta lež celkově věrohodnější.
Kousky pravdy:
Klima se otepluje. Ano, to je pravda, jen záleží na hodnoceném časovém úseku. Globálně se skutečně otepluje od konce poslední doby ledové, tj. zhruba 10 tisíc let. Toto přirozené oteplování by mělo podle všech předpokladů pokračovat i nadále, než se parametry klimatu dostanou na hodnoty, jaké zde byly před touto dobou ledovou. To nebyla ale jediná doba ledová, před ní byla řada dalších. Podle posledních objevů se zdá, že dokonce dvakrát za dobu své existence Země zamrzla prakticky na celém povrchu. Po nějaké době zase rozmrzla, i po běžných dobách ledových se zase led z povrchu prakticky úplně vytratil. Tohle by ale nikoho nevystrašilo. Lidem se musí tvrdit, že se nyní otepluje na nebezpečně vysoké teploty a nebezpečně vysokým tempem. [Ve skutečnosti bylo poslední oteplování několikrát zpomaleno díky obdobím snížené sluneční aktivity. Najděte si např. období zvané Maunderovo minimum. Podobné minimum se vyvíjí i v posledních letech.] Informace o hrozivém oteplování jsou lidem podávány v takových formulacích, aby z podtextu vyplývalo, že normální stav je stabilní, neměnné klima, po nekonečnou dobu trvající současné podmínky. Lidé si to z podtextu vezmou a nevěří ničemu víc, než o čem jsou přesvědčeni, že na to přišli sami. Každou známku oteplení pak sami od sebe už berou automaticky jako negativní jev. To je ideální. Většinou nevědí, že ve středověku si česká šlechta v Polabí pěstovala vlastní melouny, aby ušetřila za jejich dovoz ze vzdálených zemí. Zkuste pěstovat v Polabí melouny dnes.
Oxid uhličitý [CO2] produkovaný lidmi je skleníkový plyn. To je taky pravda. Skleníkové plyny jsou ty, které v atmosféře způsobují zachycování tepla odráženého zemským povrchem zpět do vesmíru a tím oteplování atmosféry. CO2 mezi ně patří taky, ale jeho skleníkový efekt není nijak silný. Mnohem silnějším skleníkovým efektem působí methan a vodní pára, ale jejich množství v atmosféře nelze svádět na lidi nějak jednoduše. CO2 však lidé produkují hojně spalováním uhlí i ropných produktů, což pro ovlivňování lidí je to pravé.
Dnes probíráme byznys postavený na pokutách za produkci CO2. Že je produkce CO2 pouze fiktivním nebezpečím ukazuje i to, že neexistuje vůbec žádný tlak na rušení uhelných elektráren [produkujících CO2] a jejich nahrazování jadernými [neprodukujícími CO2]. Naopak různí zelení aktivisté, mediálně nejviditelnější to nástroj různých zájmových skupin, již desítky let úspěšně blokují rozvoj jaderné energetiky nejen v ČR. Totální blokáda se jim podařila před časem v Rakousku [proto Rakousko tak vehementně požaduje, aby po něm zastavila své jaderné elektrárny i ČR, aby elektřinu nenakupovali od nás] a nyní i v Německu.
Jako obvykle, i tento megabyznys musíte mít podpořen legislativou. Velký byznys si získal na svou stranu hodně podílníků [může si to dovolit] a bylo poměrně snadné prosadit do zákonů produkci CO2 jako špatnou věc, kterou je nutné omezovat. Zejména když se dokola opakuje hrozba našeho usmažení stále rychleji se zvyšujícími teplotami. Ve velké části světa byly uzákoněny tzv. emisní povolenky. Vůdci této celosvětové lobby blahosklonně, s tolerantním úsměvem, povolili jednotlivým subjektům vyprodukovat nějaké množství CO2 ročně zdarma. Ó, dobroto nekonečná. Množství nad tento je už ovšem hřích a musí se platit odpustky, musí si kupovat tzv. emisní povolenky. Týká se to samozřejmě především energetiky s jejími uhelnými elektrárnami.
Výsledky povinného nakupování emisních povolenek jsou dva:
Samozřejmě zvyšování cen energií, což státům zas tak nevadí, protože dostanou bezpracně více do rozpočtu na daních. Zvedá to náklady a snižuje životní úroveň obyvatelstvu, to ale zatím stále věří svému strachu z vymyšleného bubáka a za záchranu před ním zaplatí cokoliv.
Dalším důsledkem je celkově zvýšená finanční náročnost pro zájemce o provozování energetických podniků Říká se tomu zvyšování náročnosti či dokonce až blokování vstupu do odvětví. To likviduje konkurenci v energetice dříve, než nějaká prakticky vůbec vznikne. Brání se tak rozvoji nových technologií, které by mohly za produkci CO2 platit méně [či nedejAlGore vůbec!]. Víte, že pojem korporativismus je novějším vývojovým stádiem slova fašismus?
Takovou obrovskou broskví na dortu je pak ten detail, že Al Gore nakupuje v rozvojových zemích, které komíny svých uhelných elektráren proženou poměrně málo uhlí, ty emisní povolenky, které ony kapacitně nevyužijí a prodává je v rozvinutých zemích, kde objem povolenek "rozdávaných zdarma" pokročilejšímu průmyslu nepostačuje.

A kde je životní prostředí? Zase jenom v argumentech. Klima si žije svým vlastním životem. Je to velmi složitý systém s mnoha mechanismy zpětných vazeb, které způsobují jeho samoregulaci, tj. po výkyvech zase návrat k nějakému normálu. Jen oceány představují nepředstavitelně obrovskou tepelnou kapacitu a výměna tepla s hlubšími vrstvami probíhá velice pomalu, desítky až stovky let. V minulosti bylo klima často teplejší než dnes. V minulosti také byla období, kdy byla koncentrace CO2 v atmosféře řádově vyšší než dnes a život se na Zemi neusmažil. Dokonce se koncentrace CO2 v historii měnila v závislosti na průměrné teplotě, se zpožděním. Tzn. až několik set let po zvýšení teploty vzrostla koncentrace CO2 v atmosféře. Nikoli naopak, že by teplota vzrostla důsledkem zvýšení koncentrace CO2.
Primárním zdrojem tepla pro všechny planety je samozřejmě Slunce. Dodává Zemi obrovské množství energie. Množství této dodávané energie se ale mění. Nejen, že je v noci chladněji než ve dne. Mění se i vzdálenost Země od Slunce, proto my na severní polokouli máme menší teplotní rozdíly mezi létem [Slunce je dál] a zimou [Slunce je blíž] než třeba v Austrálii. Probíhají i další změny ve vzdálenosti Země od Slunce, v náklonu zemské osy vůči oběžné rovině. Kolísá i zářivý výkon Slunce. Klima nikdy nebylo zcela stabilní a nikdy nebude. A my lidi s tím nic neuděláme. Neměli bychom se to nesmyslně snažit měnit, musíme se tomu přizpůsobit. K tomu ale potřebujeme přestat slepě věřit a začít racionálně myslet. Nejlépe všichni.


Dodatky:
Ladislav Hofman: Super článek. Jen bych dodal, že v důsledku emisních povolenek dochází i k přesouvání výroby do rozvojových zemí, které se k tomuto nesmyslu nepřipojily. Jen ve Spojeném Království přišlo přes 10 000 lidí o práci, když se majitel železáren rozhodl kvůli nesmyslně vysokým poplatkům za emisní povolenky přesunout výrobu do Indie...

 Miroslav Ondříšek: Hezky napsáno. Ve výčtu jsi ale opomněl jeden strach, který ovládal téměř všechny lidi na zemi už stovky a stovky let předtím - strach z toho, co bude po smrti a jeho vytvoření církvemi všeho ražení (snad kromě buddhismu). Proti tomu, co tady rozpoutaly církve je globální oteplení jen malá epizodka (ale ano, stojí nás neuvěřitelně peněz a zdrojů).


Easterbrook o velikosti oteplení z dat ledovcových jader GISP2 z Grónska
Posted on January 24, 2011 by Anthony Watts
MOHUTNOST A RYCHLOST KLIMATICKÝCH ZMĚN
Guest post by Dr. Don J. Easterbrook, Dept. of Geology, Western Washington University
...
Data jasně ukazují za posledních 100 000 let pozoruhodné výkyvy klimatu. Jen během posledních 500 let grónské teploty fluktuovaly sem a tam během oteplování – ochlazování asi 40 krát se změnami každých 25-30 let (v průměru 27 let). Všimněte si, že tyto změny nemohly být způsobeny změnami atmosférického CO2, protože předcházely velkým emisím CO2, které začaly asi v roce 1945. Ani oteplení v letech 1915 až 1945 nelze vztahovat k CO2, protože proběhlo před rostoucími emisemi po roce 1945. Třicet let globálního ochlazování (1945 až 1977) proběhlo během velkého nárůstu CO2 po roce 1945.
...
Teplotní změny zaznamenané v ledových jádrech GISP2 z Grónských ledových příkrovů ukazují, že velikost globálního oteplování, kterou jsme zažili během uplynulého století, je v porovnání s velikostí mohutných přirozených klimatických výkyvů během posledních 25 000 let nevýznamná, a tyto změny proběhly před jakýmkoliv významným nárůstem atmosférického CO2. Pokud došlo k tolika mnohem intenzivnějším obdobím oteplování v minulosti z přirozených příčin bez nárůstu CO2, proč by pouhý souběh kratičkého období oteplení o nepatrné velikosti v tomto století měl znamenat oteplování zaviněné CO2?
 


Římský klub a světová socialistická revoluce
Václav Klaus s oblibou označuje environmentalismus za nový komunismus - za hrozbu lidské svobodě. Jsou to jen taková laciná falešná slůvka? A nebo je environmentální hnutí s levicí opravdu nějak spojeno?



Geofyzik Dr. Nils-Axel Mörner předpovídá do poloviny tohoto století Malou dobu ledovou
Dr. Nils-Axel Mörner je bývalým děkanem Fakulty paleogeofyziky a geodynamiky na Stockholmské universitě ve Švédsku. Dr. Mörner právě publikoval peer-review článek uvádějící, že do poloviny tohoto století bude Slunce v novém velkém Solárním minimu, což povede k nové Malé době ledové rozprostírající se v Arktidě a Severozápadní Evropě. Dr. Mörner svou analýzu zakládá na vlivu Slunce na délku dne na Zemi a na teorii kosmických paprsků Svensmark et al a zjišťuje, že jejich analýza vede k závěrům „zcela protichůdným ke scénářům předkládaným Mezivládním panelem pro klimatické změny – IPCC“.


Za klimatickými změnami může být pohyb Slunce
Rozhovor s Ing. Ivankou Charvátovou, CSc. z Geofyzikálního ústavu AV ČR
o příběhu objevu, který se u nás zatím příliš nehodí:
 

Jak se vydělávají peníze 3: Biopaliva

Biopalivááá! Hurááá!
"To, že každý z nás dostává automaticky do paliva 5 % [zaokrouhleně - pozn. Johnnie] biopaliv, aniž by o tom věděl, považuji za největší úspěch svého politického působení." [exministr životního prostředí a expředseda Zelených Bursík před časem v rozhovoru na ČRo1; někdy se už bojím rádio zapínat, aby se mi zase neudělalo žaludečně špatně]

Výchozí situace: České zemědělství upadá. Díky socialistickému dotačnímu systému EU jsou na pultech obchodů zemědělské produkty za ceny, které jsou pod výrobními náklady českých zemědělců. Čeští zemědělci totiž zdaleka tak vysoké dotace nedostávají - alespoň to platilo v té fázi, kdy biopaliva před pár lety vtrhla do světa. Mnoho zemědělských podniků jde na buben.
Je velmi snadné tyto podniky levně koupit. A na plán, jako je tento, vám půjčí opravdu každý. K čemu tedy tuto obrovskou produkční kapacitu využít? K produkci potravin ne, to se snažily tyto skomírající subjekty doteď. Navíc produkce obvyklých zemědělských plodin či dokonce chov hospodářských zvířat není tak úplně bez rizika. Celoroční snahu může zhatit jediný výkyv počasí, jediná menší epidemie. A tehdy nastupuje ten nápad: Budeme produkovat něco úplně zbytečného! Budeme pěstovat nějaký plevel, který ustojí počasí i epidemie a skoro nic mu nevadí! Nic jiného prakticky řepka ani není.
Takže produkce by byla, teď potřebujeme zajistit spotřebu. Tu si zajistíme již osvědčenou cestou - legislativně. Je to snadné, protože vlastníme desítky procent zemědělských podniků ve státě. Také nejsme s tímto nápadem první v EU. A samozřejmě opět sestavíme nějaké báchorky o ochraně životního prostředí, to je totiž zlaté zaklínadlo každého velkého byznysu dnešní doby. V tomto případě legislativa zajistí povinné nakupování řepky obyvatelstvem tak, že řepku "rozemele do benzínu" a nařídí prodávat samozřejmě pouze tento "vylepšený" benzín [a naftu]. Není to geniální? Je! A když je nyní tento naprosto dominantní velkopěstitel řepky na vysokém postu ve vládní straně, je to naprosto v suchu! Původně jsem si hloupě myslel, že to je jen bursíkovina a že když konečně vypadl z vlády, že to půjde napravit, ale to byl můj naivní pocit. Dokonce si ani nejsem jist, jestli Bursík ten byznys za tím viděl, jestli třeba jen nevěřil těm eko-báchorkám okolo. Ale tak hloupý zas asi nebude, když tak mladý vystřídal už 4 politické strany...

Pro nás ostatní, co v tom byznysu nejedeme, to má jen nevýhody:
Zvyšování cen potravin: Zemědělci za tu bezúdržbovou řepku dostávají víc než by dostali za přeci jen rizikové brambory, obilí apod. V rozvojovích zemích v potravinové nouzi také produkují raději biopaliva, ty peníze mají pro ně velkou cenu. Na produkci potravin pak nezbývají nejen zemědělci, ale ani vhodná půda.
Zkracování životnosti motorů: Zejména u dieselových motorů [pracujících s vyššími provozními tlaky] údajně dochází přimícháváním těchto bio-složek [sry, ale odmítám tomu říkat "palivo"] ke zkracování jejich životnosti o desítky procent, klidně na polovinu. To bursíkovcům neva, protože se to projeví až za čas, kdy už je všechno schváleno a právně podepřeno. V normálním světě by za to Bursík a spol. byli obžalováni. V normálním světě...
Na výrobu každého litru biopaliva se spotřebují dva litry nafty. Jinými slovy: Bez výroby biopaliv by byla celková spotřeba nafty nižší! [Nižší, sakra, Halík, nižší! Myslete politicky!] To samozřejmě platíme my všichni navíc. Navíc to dává všem argumentům o ochraně životního prostředí jaksi na prdel. Životní prostředí naštěstí pro bursíkovce neumí mluvit. To umíme jen my lidi. Moc to ale nevyužíváme, že...

Dodatky:
Od začátku června [2010; uklízím v archivu] se povinně přimíchává do nafty 6 % řepkového oleje. Zákon, který to nařizuje, prolobboval den před volbami největší výrobce řepkového oleje, pan Andrej Babiš.
Účet pro spotřebitele = 10 miliard korun
Nafta i benzín v důsledku toho zdražily o dalších 40 haléřů a na ředěnou naftu se ujede zase o něco méně kilometrů.

Cíl EU, aby deset procent paliv v dopravě tvořila v roce 2020 biopaliva, bude mít na životní prostředí dopad jako dalších 26 milionů aut na silnicích.

Některé benzinky se stále snaží vydělat na přimíchávání biopaliv
Finanční noviny: "Praha - Mezi čerpacími stanicemi je stále rozšířené míchání běžných paliv s daňově zvýhodněnými biopalivy, aby pohonné hmoty mohly nabízet levněji. Ohrožují tím ale motory vozidel, které nejsou pro podobné směsi stavěny. ČTK to dnes sdělil zástupce České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. Situace se nicméně podle něj zlepšila poté, co Česká obchodní inspekce (ČOI) začala zveřejňovat seznam čerpacích stanic s nekvalitními palivy."
   

Jak se vydělávají peníze 2: Obskurní "elektrárny"

Dnes trochu nahlédneme do zákulisí výroby elektřiny.
Předem se omlouvám za opakování naprostých základů, ale čtou to tu i řadoví ekologisté.
V autě nám elektřinu vyrábí alternátor, kterým točí motor. Čím více třeba svítíme [nejlépe v jasných slunečních dnech, to mají políšci rádi], tím více výkonu motoru [a tedy paliva] padne na výrobu elektřiny.
Elektřinu domů nám vyrábějí podobné alternátory, o hodně větší, kterými točí velká parní turbína. Páru vyrábíme z vody teplem získaným spalováním uhlí v uhelných elektrárnách nebo teplem vznikajícím při řízeném radioaktivním rozpadu jaderného paliva v jaderných elektrárnách [To je něco, čemu zelení nerozumějí, tak to pro jistotu chtějí zakázat.]. Existují i vodní elektrárny, kde turbínou točí místo páry přímo voda. Voda buď mořská, pohybující se ve stálém rytmu přílivů a odlivů, nebo u nás vnitrozemců voda pohybující se z kopce dolů [osobně brzy očekávám nařízení EU, přikazující vodě téct v případě potřeby i do kopce a zachránit tak Euro]. Máme v ČR ještě asi 5 lokalit, kde by se dala vodní elektrárna postavit.
Voda neubývá, uhlí ano. Uran ubývá taky, ale toho se spotřebuje v elektrárně pár kilo za rok [uhlí stovky vagonů denně]. Ubývá i ropa a zemní plyn, které se někde také používají jako palivo v elektrárnách. Proto jsou tlačeny do módy tzv. obnovitelné zdroje. Sem patří u nás elektrárny větrné a solární - fotovoltaické. Vítr fouká zadarmo, Slunce svítí zadarmo, zní to ideálně. Ale zde obvykle zelená propagace končí.

Proč to ideální není?
Vždycky je totiž něco za něco. Obrovskou předností elektřiny je její velmi snadná distribuce i na velké vzdálenosti. Neumíme ji ale nějak snadno a ve větším množství skladovat. Z toho vyplývá, že jí v každém okamžiku musíme vyrábět přesně tolik, kolik ji zrovna spotřebováváme. A stejně tak ji v každém okamžiku musíme spotřebovávat tolik, kolik jí vyrábíme. A to nejni šátnej sranda zařídit.
Větrné a solární elektrárny by u nás měly význam tam, kam nedosáhne klasická distribuce elektřiny. Pokud je ale zapojíme do distribuční sítě, zaděláváme si na problémy. Navzdory všem přáním totiž větru a Slunci neporoučíme a chod takových na počasí závislých elektráren nemáme tedy pod kontrolou. Dokud jich je málo, jsou jejich výpadky díky výkyvům počasí zanedbatelné. Zanedbatelný je totiž i jejich přínos. Příslušným nátlakovým skupinám se ale opět s pomocí argumentu ochrany životního prostředí podařila protlačit povinná minimální kvóta, kterou musí každý stát v EU zaplnit energií z těchto "zelených" zdrojů. Pokud je těchto nespolehlivých zdrojů v síti řekněme nějakých 8 % [k tolika se tuším Unii zavázala Česká republika, přestože Unie požadovala zpočátku tuším jen 5 % - jenže my jsme moc rádi papežštější než papež], jsou jejich náhodné výpadky už velkým problémem.

Možná někdo nevíte, jak se to řeší:
Někde uprostřed českých luhů a hájů blafou nonstop a naprázdno menší standardní uhelné elektrárny. Topí pod svými kotli, spalují uhlí po celých vlacích, všechno rozehřáto, rozjeto, roztočeno, všechny parametry v normě. Zbývá jen připojit k distribuční síti. Jakmile se někde zatáhne obloha či jinde přestane foukat, vzniklý výpadek se okamžitě musí vykrýt připojením těchto záložních uhelných elektráren. Když se zase mraky odsunou či začne foukat, tyto uhelky se od sítě odpojují a nechávají běžet zase naprázdno. Samozřejmě to nefunguje úplně ideálně, protože taková uhelka má výkon poměrně pevně daný a do sítě ji buď připojíme celou [blok] nebo vůbec. V elektrické síti vznikají nestability. Proto ČEZ připravuje projekt tzv. chytré sítě, kdy na jedné straně bude operativně odpojovat a připojovat tyto zelené zdroje a na straně druhé bude operativně odpojovat spotřebitele [což už se moc nedočtete], protože při výpadku více zelených zdrojů současně nebude mít jinou šanci.

Kde jsou ty peníze?
Uhelnou, natož jadernou [aspoň doufám :) ] elektrárnu si sami nepostavíte. Větrnou možná, solární už jistě ano, to je technicky poměrně jednoduché. Není to ale nic levného a elektřina takto vyrobená je několikrát dražší, než ta vyrobená normálně. To by ve svobodné tržní společnosti neprošlo. Proto zde, jak už jsem nakousl výše, nastupuje opět tlak zájmových skupin, které prosadí do legislativy povinnost ČEZu tuto elektřinu odkupovat, a to samozřejmě za několikanásobek běžné ceny, aby se ta drahá výroba provozovatelům těchto zelených zdrojů vyplatila. S argumenty o přínosu životnímu prostředí to prošlo. Občané kupující od ČEZu elektřinu tedy dobrovolně dotují něco, co je nepotřebný nesmysl. Získávají na tom jenom ti, kteří do tohoto snadného kšeftu šli.
Větrné elektrárny by byly pochopitelné někde u moře, kde vítr vane stále. Pokud nejsou blízko lidská osídlení, kde by obřími vrtulemi generovaný infrazvuk škodil vnímavějším jedincům. U nás ve středopevninské kotlině ale místa se stálým větrem nemáme. Také osídlení je tu poměrně husté.

Solární fotovoltaické elektrárny jsou nesmyslem mnohem větším.
Prvním důvodem je zase naše geografická poloha. Jsme poměrně dost na severu, velkou část roku je tedy Slunce poměrně nízko nad obzorem a od něj přijímaný výkon na jednotku plochy zemského povrchu je nízký. Také zde máme poměrně málo slunečních dní, kdy oblačnost nepřekáží. Výsledkem těchto faktorů je nízká míra využití fotovoltaických panelů. Z jejich jmenovitého výkonu jsme v ČR schopni využít nejvýše 11 % (slovy: asi desetinu). To skutečně není mnoho!
Dalším pojmem, který zelení "zapomínají" zmiňovat, je životnost. Nic netrvá věčně, praví klasik a má pravdu. I fotovoltaický článek postupně plynule ztrácí účinnost a z pohlceného světla generuje elektřiny stále méně a méně. Jednoho krásného a klidně i super slunečného dne už nevygeneruje nic a můžete ho vyhodit. Tyto články jsou poměrně drahé, protože je jejich výroba energeticky náročná. Dlouhodobé udržování křemičitanové taveniny na přesné vysoké teplotě umíme jen v elektrických pecích. Ty mají samozřejmě velkou spotřebu elektřiny. Podržte si klobouk, výsledkem je: Fotovoltaický článek za dobu své životnosti nevygeneruje ani tolik elektřiny, kolik bylo spotřebováno na jeho výrobu! Teď si předchozí větu přečtěte ještě jednou. ;) Chápete? Fotovoltaická elektrárna není vůbec elektrárnou! Ona žádnou elektřinu neprodukuje! Je to pouhý akumulátor. Nějakou elektřinu jsme do toho vložili a její část z toho zase postupně získáme zpět. Jinými slovy: Když nebudeme fotovoltaické elektrárny vůbec vyrábět, budeme mít ve výsledku více elektřiny.
A přesto i na tomto se vydělávají peníze. Jen proto, že se opět podařilo díky kecům o výhodnosti pro životní prostředí uvést do praxe legislativu podporující tento byznys. Kocourkovští, vítejte doma.


Dodatky:
Větrné elektrárny zabíjejí ročně tisíce dravců.
Jen ve Washingtonu a Oregonu větrné elektrárny ročně zabijí více než šest a půl tisíce ptáků a tři tisíce netopýrů.

Jak se vydělávají peníze 1: Zákaz žárovek

Tak nám začal další školní rok a můžeme se pustit do dalšího (sebe)vzdělávání. ;)
Kdo se neučí, ten si buď myslí, že už to nepotřebuje, páč všechno ví, nebo mu už ani učení nepomůže. Zdravím obě skupiny, vy už máte přestávku, sedněte si k N@vě a otevřete si nějaký levný "v akci" lahváč... ;)
Ostatní vítejte na minisérii Jak se vydělávají peníze.
Všimněte si, že tam není, jak vy vyděláte peníze. To kdybych totiž opravdu věděl... :)
K tomuto dílu mě lehce ještě dostrčil Scalex s plánovaným zákazem kávovarů [již se zakazují některé TV přístroje, budou se zakazovat větší ledničky a výkonnější vysavače], ale hlavní impuls mi dala v náhodně chyceném rozhovoru na ČRo v pátek paní Dana Drábová. Ano, jde o žárovky. Ona také dostala jako otázku, naštěstí pro redaktora poslední a v časovém limitu, co si myslí o zákazu žárovek Evropskou unií, který je letos posunut už na žárovky 60 W. Profesionální zvukař byl na místě, protože chvíli nebylo slyšet vůbec nic. Pak lehce rozhozený redaktor oznámil posluchačům, že se paní ředitelka Ústavu pro jadernou bezpečnost ve studiu směje. :D Po chvilce velice kulantně odpověděla, že by chápala nějakou regulaci žárovek nad 250 W, ale že i v tom případě je velikost úspory tak nějak na hranici rozeznatelnosti [cituji jen volně]. Že argumentace úsporami a životním prostředím může být na místě, ale že se nemusí jednat o tu hlavní motivaci...

Ono to začalo už před více lety, tak pěti i více.
Tehdy proběhla Internetem jedna zpráva, kterou jsem ani já pořádně nečetl. Byl to totiž tak šílený blábol, že nemělo smysl věnovat tomu ani chvilku času. Takových kravin se kolem nás míhá... Kdosi tehdy zkoušel varovat, že holandsko-francouzské konsorcium Philips si hodlá zajistit dominantní postavení na trhu legislativní cestou. Co to je legislativní cesta? No to jsou zákony, státní vyhlášky a další právně závazné předpisy. Možná to některým z vás přijde jako totální blbost i dnes, že by bylo možné nějakým zákonem zajistit nějaké firmě razantní zvýšení tržního podílu a dominanci ve svém sektoru. To přeci vypadá jako absolutní nesmysl už na první pohled... Když pak po roce, dvou začala EU zakazovat prodej žárovek na území federace, nemohl jsem nejdřív vůbec uvěřit, že se to děje! Ten absolutní nesmysl se stal realitou!
Pokud chcete vydělávat peníze pomocí nesmyslů, musíte samozřejmě těžce lobovat. V dnešním světě se ale rozum dal na ústup a Kocourkov se stává normou. Procpete cokoliv, co dostatečně obalíte kecama o životním prostředí! To je první pravidlo. Druhé: Pokud chcete lidem něco nalhat, máte tím větší šanci na úspěch, čím více pravdivých údajů do své lži vložíte. V dnešním příkladu tedy můžeme tvrdit, že žárovka má menší účinnost a na stejné množství vyrobeného světla tedy větší spotřebu elektřiny. To je pravda, účinnost žárovek je zhruba někde kolem 5 %, zatímco zářivky apod. mají řádově 10 %, některé výbojky 20 % i více, někde [tuším sodíkové výbojky] až 40 %. Ano, není to mnoho, ve srovnání např. s broučkem zvaným světluška, máme se ještě co učit... :-) Úspora elektřiny = úspora životního prostředí a je vyhráno. Pak už stačí podplatit jen těch pár, kteří toto nesežerou, ale možná získáme hlasovací většinu i bez nich. A je to!

Někteří z nás ale vědí víc, než se hodí:
Žárovky jsou ideální do aplikací s častým zapínáním a vypínáním.
Žárovky taky nejsou nijak jedovaté, obsahují neškodné inertní plyny, které můžete vdechnout při jejich rozbití. Naopak mnohé zářivky a výbojky obsahují rtuťové páry, které byste vdechovat rozhodně neměli! Rtuť je těžký kov, v organismu se zachytí i sebemenší dávky a pomalu [to je to zrádné] narušují nervovou soustavu. Tato svítidla tedy nelze nijak jednoduše likvidovat, pokud nám opravdu půjde o životní prostředí.
Žárovky jsou díky mnohem jednodušší výrobě několikanásobně levnější.
Za domácí úkol se zeptejte lidí pracujících v nějakých výrobních fabrikách, jak velké elektromotory se tam používají. Pak si vezměte kalkulačku a spočítejte, za jak dlouho nějaké takové výrobní zařízení s elektromotory spotřebujete tolik elektřiny, kolik vaše domácnost ušetří za rok přechodem ze žárovek na dražší svítidla [věřím, že pořizovací cenu nezapomenete do nákladů zahrnout ;) ]s nižší spotřebou. Možná se budete divit, kolik kW lítá do vzduchu tím, že se takové zařízení zapne o chvilku dříve nebo vypne o chvilku později, než je bezpodmínečně nutné. Až uvidíte ta čísla, uvidíte tu absurditu zdůvodňování zákazu žárovek. Uvidíte, čemu se paní Drábová smála, když se jí na to zeptali.

Nepište mi prosím do komentářů, že jsem hloupý, že jen nemám rád EU. To o sobě už vím, to nás kupředu neposune.
V jednom z příštích dílu si milé děti ;) probereme zdroje elektřiny a habaďůry kolem zdrojů tzv. obnovitelných. To je totiž velmi podobný způsob, jak se vydělávají peníze, děkuji za pozornost. ;)

Dodatky:
Tázán na nějaké odkazy jsem narychlo našel článek z r. 2009 o zákazu žárovek:
MACH: Tak nám zakázali žárovky 

A zmínku o omezování výkonu ledniček na nějakém zeleném webu:
Nová směrnice EU mění označení spotřebičů 

Zde zmiňují i ono omezení televizorů:
Žárovkami to neskončilo! Zakáže EU i televize?  

Délka života je pojem relativní.

Občas se lidi ptají lidí, jak jsou staří. Mnozí věří tomu, že věk člověka je dán nějakým objektivně změřeným časem. Naštěstí jsem od malička znal lidi, na které to neplatilo. Proto na objektivní čas tak úplně nevěřím. Tvrdím, že stáří je stav mysli.
Dnes jsem se v tom zase utvrdil.
Když jsi pilot, můžeš být i hodně dobrý pilot. Jako hodně dobrý pilot můžeš dělat leteckou akrobacii. Můžeš se vypracovat na hodně dobrého leteckého akrobata. Někteří z těch nejlepších pak mohou být dobří i ve skupinové akrobacii. A ti nejlepší piloti v akrobatických skupinách pak dělají vedoucího skupiny. Pokud na to mají.
Ona na to má. Jmenuje se Radka Máchová.
Podívejte se jí na datum narození. Myslíte si, že je stará? To jste teda mimo. :)
The Flying Bulls se jmenuje skupina, kterou ve formaci vede. Tato skupina je absolutní světová špička v akrobacii na letadlech s pístovými motory.
Když čtveřice letadel předvádí některé obvyklé akrobatické prvky, všimnete si, že dvě letadla mají náhle jinou barvu. Jasně, protože aby to nebylo tak jednoduché, letí polovina z formace na zádech.
Jedné náročné figuře se říká česky válení sudu. To letí dvě nebo tři letadla přímo a další za nimi krouží kolem jejich drah, oblétává těsně za nimi dokola jejich stopu. Pokud však budete pozorovat tuto skupinu, poletí ta dvě letadla v zrcadlovém letu (jedno na zádech, kabinami k sobě) a to třetí nebude oblétávat za nimi jejich kouřové stopy, ale bude kroužit přímo kolem těchto dvou. Ve vzdálenosti jednotek metrů. Pokud toto někdy na obloze uvidíte, jsou to oni. Jsou to tito. Nikdo jiný na světě toto nelétá.
Zdá se ti to jednoduché? Chceš to taky zkusit? Nic ti nebrání. Sedni do letadla, připni si kamerku na přilbu a natoč toto. Klidně ti může být přes 60:

Nightwish: Procházka vzduchem
Kráčíme vzduchem
Plujeme nebem plným měsíčního svitu
Lidé daleko dole spí, když my letíme

Držím se velmi pevně
Jedu v půlnoční modři
Vidím, že s Tebou můžu létat tak vysoko nahoře
 



Tohle dokáže jenom ten, koho to fakt dost baví.



Piloti tohoto týmu jsou Češi. Vypadají nenápadně:


Letadla jsou Zlín ZL-50 české, přesněji československé výroby. Ale nelétají jenom v Čechách:
  

Radka Máchová na zemi, zpovídaná Michalem Prokopem:

Windows 8 - první obavy

Tak ve Windows 8 bude mít ono nepochopitelné GUI zvané Ribbon menu i Průzkumník / Explorer. Ta firma zjevně pracuje totálně bez zpětné vazby od uživatelů! Pokročilejším uživatelům to je samozřejmě fuk, ti se už dávno naučili používat nějaké normální správce souborů od třetích stran. Vlastně by to těmto třetím stranám mohlo zvýšit poptávku po jejich produktech. Stačí se podívat, kolik různých firem nabízí prográmky na doplnění původního normálního menu do ribbon-verzí MS Office [tj. od 2007]. A to svéprávní [sami si to platící] uživatelé MS Office nepoužívají vůbec.
Microsoft tím dává prostor pro další softwarové doplňky do Windows, které budou poskytovat uživatelům normální srozumitelné ovládání, na které jsou zvyklí. Zároveň to je další prostor pro jiné operační systémy, která na své uživatele tak zvysoka nes... nekašlou.

Můj život s Windows - tentokrát MS Office

Když už se zjevilo CD s CZ verzí, rozhodl jsem se ji nainstalovat přes ENG verzi. Instalační program se tvářil, že to je všechno OK a pak nešel spustit Outlook vůbec. Nabízel i nějaké nouzové a ladicí režimy, ale nenajel ani v nich. Prý nějaká špatná komponenta. Tak nic. Odinstalace novější české, odinstalace původní anglické a znovu instalace už jen české verze. Pak už to jelo. Ještěže jejich produkty i po odinstalaci nechávají v registrech všechna nastavení... ale zase chudák registr, pak to podle toho vypadá...

Můj život s Windows - utajené aktualizace

Windows update je občas hodně tajnůstkářské i před vlastním adminem. Stává se mi to na obou PC s Win7.





Můj život s Windows - lokalizace

Asi 7 nebo kolik let byly Windows XP tou nejnovější verzí. Pak konečně M$ dokončil práce na nové vrstvě svého OS, která má za úkol bránit jakémukoliv úniku vysoce kvalitního audio a video obsahu mimo certifikovanou cestu vnitřnostmi PC - každých několik milisekund jsou kontrolovány ovladače, zda mají schválený digitální podpis, probíhá online degradace kvality signálů jdoucích na výstupní porty atd., atd., spousta "užitečné práce navíc". To mají Windows Vista, po prodejním propadáku a dvou opravných balíčcích přejmenované na Windows 7, jako prakticky jedinou revoluční novinku, která ale uživateli nepřináší kromě zvýšených nároků na výkon PC ani ň. Jde o službu zábavnímu průmyslu, nikoliv uživatelům.
Aby bylo podpořeno marketingové tvrzení o zcela nové verzi, udělala se i zcela znovu národní lokalizace, však oni to lidi zaplatí. Takže tu máme naprosté perly:
V "Nástrojích pro správu" byly dříve *D*atabázové zdroje ODBC na začátku seznamu. Nyní se jmenují *Z*droje dat, takže jsou na konci seznamu. Když pak nastavujete více strojů s oběma verzemi, vypadáte jako blbeček, který to vidí asi poprvé, když tam tak tápe.

Zásadního přejmenování se dočkaly oba možné úsporné režimy PC:
Dřívější Úsporný režim se nyní nazývá Režim spánku a dřívější Režim spánku se nyní jmenuje Hibernace. Ptá se uživatel, co některý z těchto pojmů znamená? Musíte zase vypadat jako blbeček a začít výslechem, jakou verzi Windows uživatel má... takže samozřejmě navádět, jak se to pozná.

Dělat ale z lidí blbce se Micro$oftu daří dokonale s jejich kancelářským balíkem Office. Přechod na novější verzi 2007 znamená totální přestavbu systému menu, která z každého uživatele udělá znovu naprostého začátečníka. Firma pravděpodobně doufá, že tak donutí více lidí k účasti na školeních, aby se znovu naučili to, co již řadu let uměli. Jinak si ten příšerný počin neumím vysvětlit.

Jde o učebnicovou ukázku arogantního chování, kdy si firma s monopolním postavením myslí, že může svými zákazníky opovrhovat a doslova se jim vysmívat. Proto tolik fandím Linuxu, Open Office s jejich již mezinárodně standardizovanými [ISO] formáty dokumentů a Androidu. Pýcha předchází pád a já se toho pádu už nemůžu dočkat.
70 let Jeep | Největší oslava značky Jeep v České republice!

Jak neposlechli vánek.

Stojí nehnutě. Čekají. Stojí v řadě vedle sebe. Stojí v široké řadě přes celou louku. Nestojí těsně u sebe, mají mezi sebou na dva kroky místa. Za nimi stojí totiž druhá řada. Levé rameno za pravým. A za nimi třetí. Každý má před sebou čistý výhled. Každý z mužů dobře vidí na mírnou vyvýšeninu, na které se již shlukuje dánská armáda.

Muži stojí tiše. Stojí a čekají tady už nějakou dobu. Stojí tu teď, protože tady chtěli být právě teď. Stojí přesně tam, kde chtěli stát. Vědí, kde je řeka, kde jsou husté lesy. Vědí, kde je mokřina, kde hustá křoviska. Vědí, kudy sem lse přijít a kudy ne. Vědí to od nepaměti. Znají to tu. Žijí tu totiž. Je to jejich zem.

Dánové se na plochém vršku formují také do široké řady. Mají dobrou náladu, líbí se jim, že jsou na vyvýšeném místě. Také jasně vidí, že mají obrovskou početní převahu. Mají dokonce početnou jízdu, kdežto dole před sebou vidí jen pouhé tři jezdce. Dokonce přední řady mužů ani nemají žádné brnění. Vpředu se ani neleskne žádný kov, žádné brnění, žádné meče. Ti místní dole vypadají jak sedláci, kteří je chtějí zastavovat holýma rukama. Směšné.

Muži na louce mají před sebou jen tři jezdce. Ten úplně vpředu je jejich král. Jeho vytasení meče je jediný pohyb, ani vánek nevane. Tři řady mužů však nemají ruce úplně prázdné. Uprostřed první řady stojí nejstarší z nich. Prošedivělé vlasy mu splývají na ramena. V jeho tváři není vůbec nic, žádný pocit, žádný strach ze smrti, žádná radost ze smrti. Jeho oči jsou jako led, nehnutě pozorují dánskou přesilu. Přesné siluety na hraně proti nebi. Tento muž jako jediný má něco i v pravé ruce. Zvedá to. Je to šíp. Šíp s jasně rudými křidélky. Levá ruka zvedá luk. Několik strohých pohybů. Šíp sedá. Prsty napínají tětivu. Žádná viditelná námaha. Luk se plynule zvedá a míří do nebe. Na okamžik muž zkamení. Pak sotva postřehnutelným pohybem prstů šíp vypustí k nebi. Svůj šíp s jasně rudými křidélky. Všichni ho dobře vidí. Nic se nehýbe, jen vzduch neslyšně zašustil. Byla to celá věčnost nebo jen okamžik? Z výšky se šíp s velkou razancí zabodává do země porostlé trávou, zde na svahu dost poschlou. Jeho červená křidélka jsou v ní jasně vidět. Trčí ze země desítky kroků před dánskými řadami. Jediný šíp.

Dánové ukazují na šíp zabodnutý v trávě daleko před nimi a hlasitě se řehtají: "To se už máme začít bát?" Mají zformovanou první řadu jízdy, tak ji rázným povelem vypouštějí dolů ze svahu. Široká formace jezdců ve zbrojích se s tasenými meči řítí dolů na nehybné řady. Prošedivělý muž má v ruce další šíp. Ten už nemá jasně rudá křidélka. Zvedá luk, napíná tětivu. Totéž ale tentokrát dělají všichni tito muži ve všech třech řadách. Zamíří do nebe, zkamení, čekají. Dánská jízda se řítí z kopce, bez naděje na možnost změny rychlosti nebo směru. Jedou naplno. Jedou k šípu s rudými křidélky zabodnutému v trávě. Pak se poprvé něco ozve dole na louce. Ostrý výkřik. A vzduch jen zašuměl nárazem uvolněných tětiv. Ve chvilce se nad dánskou jízdou stmívá, mračna šípů zakrývají nebe. Jízdu zasypou shora, s razancí, bez milosti. Muži přelétají přes šíje svých padajících koní. Na zem dopadají s posledním vydechnutím. Řinčí deformovaná zbroj, praskají kosti, lámou se vazy, padající koňská těla hlasitě duní na tvrdé vyprahlé louce. Mnozí se ještě hýbou, ale nikdo nikam už nejede.

Dánové nevěří vlastním očím. Nevěří ale ani zdravému rozumu, kterému našeptává slaboučký vánek: "Vraťte se domů." Okamžitě vypouštějí druhou vlnu jízdy. Ale dole na louce tři řady mužů nehnutě čekají, stojí s luky namířenými k nebi. Čekají na strohý výkřik, který za chvilku zazní. Opět jen tak zašustí vzduch, opět se na chvilku stmívá a mračna šípů přibíjejí těla mužů i jejich koňů k zemi. Dánský velitel na to zírá bez dechu, bez špetky pochopení. Bez zaváhání vypouští poslední vlnu své jízdy. I ta končí jako změť padajících těl.

Dánskému veliteli se ve tváři rozprostírá němá hrůza. Cítí se blížit něco, co ani na chvilku nepřicházelo v úvahu. Teď poprvé se muži v řadách na louce pohnou. Lukostřelci v první řadě ovšem ne. Až ti v druhé řadě se úkrokem do strany postaví přesně za první. A třetí řada dvěma úkroky za ně. Vzniklými mezerami mezi nimi zezadu proudí ti, co tam zatím čekali a vše jen pozorovali. Mají v sobě plno energie, mají meče, mají štíty, mají dýky a v očích mají žhnoucí oheň. Za sebou mají domov a před sebou nepřítele. Jsou to řezníci, kteří konečně byli vpuštěni na jatka. Celá jejich mysl, celá jejich svalnatá těla jdou jen po krvi. Jdou po krvi Dánů, nic jiného je nezajímá a nic jiného je taky nezastaví. Ti šťastnější Dánové si pádem z koně zlomili vaz nebo rychle dodýchali pod koňskou mrtvolou. Ti méně šťastní si teď chvilku budou užívat svou vlastní smrt. Aspoň ji vidí přímo před sebou, jasně a zřetelně. Stejně, jako ten jediný šíp s červenými křidélky zabodnutý do trávy mezi nimi. Někteří možná ještě stihnou zešílet.

Začíná dvanácté století a křesťanství jim ještě asi moc nepomáhá. Mohl jim ale pomoci ten šeptající vánek. Napovídal od začátku: "Vraťte se domů." Nebo nerozuměli švédsky?

17. září 2011

Bryn Oh, Second Life

Second Life je virtuální svět.
Hafo lidí se tam jen tak poflakuje.
Mnozí zkoušejí něco tvořit.
Někteří jsou šikovní, umějí to a je to vidět.
Nadaní stavějí úžasné projekty, města, chrámy, hrady. Viděl jsem pár takových úžasných míst, která spotřebují řadu večerů.
A pak je tam Bryn Oh.
Ta žije nejspíš v trochu posunuté dimenzi. Něco ze svého vidění světa nám bravurně dokáže v Second Life zpřístupnit. Ano, toto skutečně lze v Second Life vytvořit a bylo vytvořeno.

Jen pro jistotu: Nečekáte světlé zítřky, že ne...


Ajťák? Was ist das? Wo co go?

Úvod do problematiky kmene Itů

Nové poznatky o tajemném kmeni Itů

Rozmnožovací praktiky kmene Itů

A související:
Všichni ajťáci jsou praštění

16. září 2011

Zprávička z 9.4.2010
Jednu hodinu a osm minut trvala holubovi jménem Winston 80 kilometrů dlouhá cesta ze sídla firmy Unlimited IT ve městě Pietermaritzburg do pobřežního Durbanu. Holub měl na noze miniaturní datovou kartu o kapacitě 4GB. Internetový přenos přes ADSL, který začal ve stejném okamžiku, trval včetně stahování dat do cílového počítače dvě hodiny, šest minut a 57 sekund. V době, kdy holub přistál, byla stažena jen 4 procenta objemu dat.
Nooo ... éééhhm

15. září 2011

13. září 2011

Tváře slov

Název! Začněte názvem! Sakra, už zase... Věčné prokletí. Všude chtějí vždycky ze všeho nejdřív název. Já ale nepočínám název. Na počátku bývá myšlenka. Často dobrá, skoro vždy cizí. :-) Nálepka, označení, očíslování, to už nějak dopadne, pokud počaté dojde zrození.
Děkuji: Douglas Adams
Pro název lze volit z různých písem. Moje oblíbená nevidím. Zkouším různá, text názvu se poslušně tvaruje a můj zrak je stále víc přitahován tím posledním slovem. "Vůbec". Hmmm... Něco je na něm ... něco tam nefunguje ... aha, ů. Česky diakritické ů. Jak zkouším různá písma, tak ono se nemění. Aha. Mnohé fonty jej neumí, tak zůstává v nějakém to prvotním. U některých písem to je naštěstí taková darda, že jsem si toho všiml. Výběr písem se tedy dost zužuje. Nevadí. Tedy nesmí vadit. Chci ten blog přeci založit, že... Ale jak na to pořád koukám, jak to pořád měním, čím dál víc na to slovo zírám. 
VŮBEC
Připadá mi nějaké divné.
VŮBEC
Co to vůbec je za slovo?
VŮBEC
Co to vůbec znamená?
Zahajuji podrobné pozorování této skupinky písmen zblízka. Rozpadá se mi před očima na své stavební prvky. Ty se zdají ale v pořádku, normální. Až na to Ů... To je taková podivnost. Kroužek nad písmenem, heh, kdo to kdy ... ééé, vlastně ano, Ångström, délková jednotka pro hodně malé délky, tam je kroužek nad A, to se mi vybavuje ze školy...
A tak koukám stále na to jediné slovo. Vůbec. Najednou mi připadá úplně cizí. Najednou nevím, co znamená. Jak jej pořád bedlivě pozoruji, začínám pochybovat. Je úplně cizí. Neznámé slovo. Je pro mě nové. Vidím to snad poprvé v životě - tak, jak to vidím teď, tu podivnou skupinku tvarů. Schválně se na něj podívejte znovu, znovu a zblízka. Vám připadá normální? Vždyť to je nějaká nesmyslná exotika. Znovu se podívejte, pomaličku přejíždějte zrakem tam a zpět. Zkuste tam najít něco známého, něco povědomého. Já tedy nenacházím nic. Přepadá mě pocit nejistoty. Je to vůbec reálné slovo? Existuje vůbec? Já to teď fakt nevím! Hned se pouštím do prohledávání Internetu, kdo není na webu, jako by nebyl...
Uff! Je tam! Ehhh... Fuj, to byla ošklivá chvíle. Ale existuje. Můžu ho použít do názvu, odfukuji si. To byla teda napínavá chvíle... Jedno blbý slovo... Zkoumám ho znovu. Ano, existuje, připadá mi už trošku povědomé. Ale vidím, že už nevypadá stejně jako dřív. Už to není totéž, co to bylo předtím. A už to taky nikdy totéž nebude. To vím. To mám vyzkoušené. To se mi totiž stává často.
Nejde jen o slova, stává se mi to se vším. Něco zdánlivě důvěrně známého při bližším zkoumání začne ukazovat svou pravou tvář. Stává se mi to pořád. Stává se mi to s lidma. Roky, desítky roků známý člověk a pak někde stojí a já mohu pozorovat dlouze, detailně... a on se změní. Ten člověk se změní! Najednou vypadá úplně jinak. A já vím, že už takhle zůstane navždy. Už nikdy ho neuvidím tak jako dřív. Co to je? Změním ho já svým pohledem, který je jednou, poprvé, delší a zkoumavější než všechny mé pohledy na něj doposud? Nevím, objektivně tím přeci nemohu změnit nic. Musí se změnit něco ve mně, něco v mém vnímání. Možná jsem jen idealista, snílek. Možná z reality vidím jen málo a zbytek si dokresluji svými nevědomými přáníčky. Až když se zahledím pozorně, aniž bych to plánoval, aniž bych to chtěl, něco zbourám, shodím, něco opadá a pak vidím to za tím. Už napořád. Nejde to vrátit. Je to hnusně nepříjemné, hlavně u dobrých známých. Možná proto se mi moc nechce mezi lidi. Bojím se, že si je změním a nebývá to k lepšímu. Fuj, stává se vám to taky?

Plození názvu pro můj první pokus o blog byl tedy děs a hrůza. Jedna z těch událostí, co přijdou, převálcují pasivního diváka a odejdou. Ale divák už zůstane zasažen navždy. Trauma. Další. No nazdar... ééé ... totiž: Vítejte v mé výlevce.