Pražáci - na silnicích jedničky

Další malá perlička. Člověk se má radovat i z maličkostí! :-) 

Po jedné z chumelenic jsem se vyhrabal na hlavní silnici. Krásná široká silnice, vypluhovaná skoro až na asfalt. Nikde žádné baráky. Chodci a cyklisti mají vedle svou stezku, proto se z celého širokého okolí prakticky výhradně tady měřívá obecních 50 km/h a ani já víc nejedu. Rychle však dojíždím nějakou tu klasickou ŠkodoFku, která se plazí o hodně pomaleji. Nechápu proč, podmínky jsou relativně výborné. Na předjíždění to není, blížím se tedy k němu a už čtu značku. Áčko, aha. Co s ním? Přeci nepojedu 30 ještě dva kilometry? Uvažuji: Jestli je čistokrevnej, tak nesnese pomyšlení, že by nebyl první. Dojíždím tedy až za něj bez zpomalování. Setmělo se mu v zrcátku. V tu chvíli se mu rozsvítilo po tom jejich způsobu v hlavě! A vono jo! Vystřelil kupředu jak raketa! :-D

Tak nakonec já, suchej pragmatickej technik, budu expert na psýchu? Nebo to umím jen s pražákama? :-)

Jak Čechům Brusel zakázal žárovky.

Znám ho už dlouho. Je to menší, živý chlápek, věčně v pohybu, věčně s úsměvem. Vždycky se motal kolem elektroniky a co to jde, má i svůj obchůdek. Zašel jsem si tam pro baterie do nových vánočních hraček.
Tužkáče. AA i AAA. Alkalické ne, stačí mi obyčejné.
"Dobíjecí máte?"
Nabídl mi i ve verzi se sníženým samovybíjením, což byla pro mě novinka.
Napadla mě i specialita, tak jsem se cvičně zeptal na nabíjecí 9 V aku.
"Takovou?"
Otočil se mezi své poličky a položil přede mě. Lehce se usmívá.
Známá značka, beru.
Jak se otáčel, všiml jsem si balíku krabiček s nápisem 60 W. Žeby zakázané žárovky?
Ptám se: "Šedesátky žárovky?"
"Kolik?"
Pár beru.
Vedle vidím další bednu, ale nepřečtu na tu dálku čísla. Střílím od boku: "Pětasedmdesátky?"
Ani nemrkl, trvalý lehký úsměv. "Kolik?" 

Pár jich beru.
Stojí a kouká na mě, jakoby něco očekával. V tu chvíli jsem byl přesvědčen, že ani nemrkne, když se zeptám na perpetum mobile a nabídne mi ho v několika barvách.

Žádná další bedna s papírovým krabičkami tam už není. Z něj ale vyzařuje absolutní jistota. S ledovým klidem ledabyle vypouštím vrchol kacířství: "Stovky?"
Vůbec nic se nemění: "Kolik?"
Zazdálo se mi, jakoby vzduchem proběhla nějaká vlna. Takový lehký odraz stínu jiné, vyšší dimenze. Ta pluje skrz nás, prochází bez odporu vpřed a reaguje jen na ty opravdu důležité věci. A jednoho dne, pevně doufám, smete všechny ty nepodstatnosti.
Pár beru.
Přepadá mě radostná nálada.
Platím, odcházím.

Děkuje, zdraví a usmívá se.
Startuji tu americkou káru, pouštím Ozzyho a směju se na plné kolo. Na účtence figurují baterie, dále různé dekorativní předměty a tepelné zdroje. Řehtám se naplno. Otáčím se k západu a řvu přes Ozzyho: Merkozy, táhni s tím vaším zkurveným cirkusem už do prdele!

Svět je o trochu lepší.

Lid vs. ČEZ 2

Kolem Vánoc navštěvuji příbuzenstvo. K čaji a cukroví dostávám k nahlédnutí i liebesbrief s jasným logem ČEZ na obálce. Manželský pár v důchodu se mě ptá s vylekaným výrazem ve tváři: "Máme doplatit, ale nevíme jak. Jak to máme zaplatit, když tam není složenka?"
ČEZ si za poslední měsíc nestrhl žádnou platbu inkasem, aby předešel situaci, kdy by náhodou musel vracet nějaký přeplatek. Tím každé běžné domácnosti vznikne nedoplatek. Lidi pak dostanou negativně laděný dopis s nedoplatkem, kolik do kdy mají zaplatit. Důchodci vyděšení výhrůžkami v případě nezaplacení pak zírají na pojmy jako variabilní symbol a nevědí, co mají dělat.
Zírám na to taky, otáčím všechny listy dopisu ze všech stran, ale složenka tam fakt nikde není. Navrhuji, že by mohli zkusit zajít do té Spořky [pravěký finanční ústav] a tam je požádat, aby jim to ze sporožira [název pravěkého účtu] zaplatili. To prý ale zkoušeli už před časem s něčím a celá procedura je prý poslední dobou příliš složitá.
Dostávám záludnou otázku: "Kolik domácností je podle toho sčítání lidu bez Internetu a bez počítačů? Přeci nemůžou počítat s tím, že jim to přes Internet může zaplatit úplně každej!" Vzpomínám si, že jsem někde viděl údaj o dvou třetinách domácností využívajících Internet. "A jak to bude platit ten zbytek?" To nevím.
Znovu procházím celý dopis. Začínám adresou, která začíná neexistujícím jménem. Pokračuje názvem ulice, který kdysi vznikl jako jeden z prozatímních, když se v této lokalitě postavily první domy. Naštěstí jsou tady pošťáci v obraze a i takovýto nesmysl jsou schopni doručit [díky!]. Ihned adresátům pro jistotu opakuji, že nesmějí za žádnou cenu zkoušet ČEZu vysvětlit, že se jmenují jinak a jejich ulice už pár desítek let taky. Je vyzkoušeno, že na tyto informace ČEZ reaguje odpojením elektřiny.
Nakonec na konci dopisu nacházím klíčovou větu: "Od 1.4. nezasíláme složenky." Tečka. Konec. Hotovo.
Prohlížím si toho chlapíka, který občas vypráví, jak jako kluci sbírali ze země kovové třásně, kterými spojenecké bombardéry oslepovaly německé radary. On vůbec nechápe, jak se firma ke svým zákazníkům může chovat takhle arogantně. Podle něj je to celé na palici. Skládám si kompletní dopis i s obálkou do kapsy a loučím se se slovy, že jim to doma zaplatím přes Internet. Ujišťuji je, že ČEZu by mělo [doufám!] být jedno, že to platím ze svého účtu a ne z jejich adresy. Dostávám poslední otázku: "My máme tebe, ale co lidi, kteří nikoho takového nemají?" "Noo, ti jsou přesně tam, kde by správně podle logiky měl vězet už dávno celej slavnej ČEZ!"

Lid vs. ČEZ 1

Vítejte u nového seriálu. :) Osobně se snad letos konečně dokopu k tomu, aby z mé strany v něm už žádné kapitoly nepřibývaly. Pár nových kapitol jsem nasbíral vánočními návštěvami příbuzenstva. Např.:
"Namontovali nám ten chytrý elektroměr. Chlapík to měl hotový za chvilku, fajn. Večer lehnu, usínám, když v tom se mi u hlavy sama rozsvítí ta malá dotyková lampička. Koukám jako blázen, klepnutím ji zhasnu. Za chvilku se rozsvítila znovu. Když to udělala potřetí, vymontoval jsem z ní žárovku. Za chvilku se rozsvítila druhá lampička na druhé straně pokoje. Pochopil jsem, že jestli chci klidně spát, musím ji taky zlikvidovat.
Druhý den jsem obě lampy zkoušel na jiném místě, kde je jiná fáze el. rozvodu. Taky se samovolně po chvilce rozsvěcely."
Chytrý elektroměr mají den a už je to stálo vyřazení dvou osvědčených lampiček.
1:0 pro ČEZ!