Naši předci měli mnoho bohů a slavili mnoho různých svátků. Život nebyl jednoduchý, každá pomůcka dobrá. Pohanské obyčeje byly ale přízemní, a to v tom smyslu, že se drželi s nimi při zemi, doslova při zemi - při té, která je živila.
Takový zimní slunovrat, to bylo něco! Chvíle, kdy se životodárné Slunce začíná vracet a s ním i teplo a hojnost.
Tehdejší šamani si nemuseli nic vymýšlet, nemuseli svým lidem lhát. Stačilo uprostřed louky, na kterou ono Slunce svítí celodenně po celý rok, pevně zatlouci do země prostý dřevěný kůl. Pak se mohlo malými kolíky každých pár dnů vyznačovat, kam sahá vrchol stínu kůlu v poledne. V poledne, určeném posouzením výšky Slunce na obloze. Klidně si to vyzkoušejte. Jsou věci, které fungují pořád, protože je lidi nemůžou posrat. Můžete i jinými kolíky značit vrchol stínu kůlu při východu a při západu Slunce. Hodí se, když u té louky je vyvýšenina, kde se dají tyto značky pozorovat z nadhledu. Pravda, musíte vylézt ven a naučit se pozorovat pohyb Slunce po obloze. Ale tehdy to umělo každé dítě.
Takhle se určovaly pro hospodaření rozhodné okamžiky - kdy začít se setbou apod. Neměli jsme zde pravidelnost záplav ani období monzunů a Slunce jsou navíc ty nejpřesnější hodiny.
Když křesťani začali obracet svět na svou abstraktní víru, kde vše stojí na vymyšlenostech a na nic se člověk nemůže podívat, na nic si sáhnout, vůbec jim to nešlo. Jít pouhým slovem proti faktům. Brzy pochopili, že nemají šanci vymýtit původní rituály a jejich termíny. Nezbylo jim nic jiného, než se jim přizpůsobit a pomaličku je jen přiohýbat k obrazu svému. Trvalo jim celá staletí, aby zimní slunovrat v oslavách posunuli alespoň kompromisně o pár dnů směrem k jejich kalendářnímu, zase zcela abstraktnímu, konci roku a začali tomu říkat Vánoce.
Podobné je to se svátky dnes nazývanými Velikonoce. V tyto dny se oslavuje už od nepaměti jarní rovnodennost - okamžik, od kterého jsou dny delší než noci. Příroda startuje produkční období. Zvířata roztáčejí další kolo rozmnožovacího cyklu. Ptáci nakladou vejce, různé druhy různě velká a různých tvarů, ale i různých barev. Pohodlnější, než je ptákům vybírat z hnízd, je vzít obyčejná vejce slepičí a ta obarvit různými barvami a tak napodobit jarní pestrost přírody.
Tehdejší šamani si nemuseli nic vymýšlet, nemuseli svým lidem lhát. Stačilo uprostřed louky, na kterou ono Slunce svítí celodenně po celý rok, pevně zatlouci do země prostý dřevěný kůl. Pak se mohlo malými kolíky každých pár dnů vyznačovat, kam sahá vrchol stínu kůlu v poledne. V poledne, určeném posouzením výšky Slunce na obloze. Klidně si to vyzkoušejte. Jsou věci, které fungují pořád, protože je lidi nemůžou posrat. Můžete i jinými kolíky značit vrchol stínu kůlu při východu a při západu Slunce. Hodí se, když u té louky je vyvýšenina, kde se dají tyto značky pozorovat z nadhledu. Pravda, musíte vylézt ven a naučit se pozorovat pohyb Slunce po obloze. Ale tehdy to umělo každé dítě.
Takhle se určovaly pro hospodaření rozhodné okamžiky - kdy začít se setbou apod. Neměli jsme zde pravidelnost záplav ani období monzunů a Slunce jsou navíc ty nejpřesnější hodiny.
Když křesťani začali obracet svět na svou abstraktní víru, kde vše stojí na vymyšlenostech a na nic se člověk nemůže podívat, na nic si sáhnout, vůbec jim to nešlo. Jít pouhým slovem proti faktům. Brzy pochopili, že nemají šanci vymýtit původní rituály a jejich termíny. Nezbylo jim nic jiného, než se jim přizpůsobit a pomaličku je jen přiohýbat k obrazu svému. Trvalo jim celá staletí, aby zimní slunovrat v oslavách posunuli alespoň kompromisně o pár dnů směrem k jejich kalendářnímu, zase zcela abstraktnímu, konci roku a začali tomu říkat Vánoce.
Podobné je to se svátky dnes nazývanými Velikonoce. V tyto dny se oslavuje už od nepaměti jarní rovnodennost - okamžik, od kterého jsou dny delší než noci. Příroda startuje produkční období. Zvířata roztáčejí další kolo rozmnožovacího cyklu. Ptáci nakladou vejce, různé druhy různě velká a různých tvarů, ale i různých barev. Pohodlnější, než je ptákům vybírat z hnízd, je vzít obyčejná vejce slepičí a ta obarvit různými barvami a tak napodobit jarní pestrost přírody.
Samozřejmě se často setkáme s označením "tradiční křesťanské svátky" apod. To je ale tradice jen rádoby, jen taková krátkodobá nálepka posledních "pár" let. Na rozdíl od křesťanů s pozlacenými chrámy žili naši dávní předkové v souladu s přírodou. To nebyla žádná uvědomělost, oni jinak nemohli, když chtěli přežít. Až na vás někdo přijde s nějakým tvrzením o tradici či vyšších cílech, a je jedno, jakým křížem nad sebou zrovna bude mávat, podívejte se na to víc zblízka. Podívejte se na oblohu, sledujte svět kolem sebe, sledujte přírodní cykly, sledujte zákonitosti fungující v životě. Zjistíte, že všechny křesťany můžete s klidným svědomím poslat do ... Valhally. I když tam se oni nedostanou, nesplňují podmínky.
Barbara, jakými Keltové z našeho pohledu byli, poznáte snadno. Jeho bohové jsou pro něj parťáci, pomocníci na cestě životem, včetně začátku a konce této cesty. Jsou to pro něj konkrétní postavy, i se zápornými rysy. Klidně o nich může mluvit, může je kreslit, zpodobňovat. Žádný strach. Mluví s nimi proto jako rovný s rovným. ;-)
"Crome. Nikdy jsem se k tobě nemodlil. Nemám na to jazyk. Nikdo, ani ty si nikdy nevzpomene, jestli jsme byli dobří nebo špatní lidé. Proč jsme bojovali nebo zemřeli. Ne. Všechno na čem záleží je, že se dva postavili přesile. To je důležité.
Chrabrost tě, Crome, těší, povol mi jedno přání. Dopřej mi pomstu.
A když mě nevyslyšíš, tak táhni k čertu!"
Barbara, jakými Keltové z našeho pohledu byli, poznáte snadno. Jeho bohové jsou pro něj parťáci, pomocníci na cestě životem, včetně začátku a konce této cesty. Jsou to pro něj konkrétní postavy, i se zápornými rysy. Klidně o nich může mluvit, může je kreslit, zpodobňovat. Žádný strach. Mluví s nimi proto jako rovný s rovným. ;-)
"Crome. Nikdy jsem se k tobě nemodlil. Nemám na to jazyk. Nikdo, ani ty si nikdy nevzpomene, jestli jsme byli dobří nebo špatní lidé. Proč jsme bojovali nebo zemřeli. Ne. Všechno na čem záleží je, že se dva postavili přesile. To je důležité.
Chrabrost tě, Crome, těší, povol mi jedno přání. Dopřej mi pomstu.
A když mě nevyslyšíš, tak táhni k čertu!"
Žádné komentáře:
Okomentovat