Majáky aneb modrá není vždy dobrá

Máte málo modrých majáků?
Milujete moc medicíny?
Mokvavý mul motající
mumlající mátohy?
Modrající mrtvoly?

Můžete mokré mleté maso?
Mrtvou maminu
marně maskuje mikina.
Modrý mozek,
moč, míšní mok,
mandibula
malého mimina.

Motor, maska, masakr.
Monstrózní mlčení.
Minuty malátné míjí,
metronom mžourá,
minulost majestátně mizí.

Majzla! Mrznoucí mlha mate,
možná malinký moment máte,
malí, mihotaví motýlci.


V posledních dvou týdnech jsem dvakrát dojel červená světla, když zastavila a spustila modré majáky do tmy. Vždy jsem byl za nimi. Otočil jsem to a objel. Nikdy jsem nebyl před nimi. Chybělo mi málo, byl jsem tam o něco později.

Kulaté narozeniny

Jaké číslo vás napadne, když se řekne "kulaté narozeniny"? ;)

Před pár měsíci jsme jí přáli k jedněm hodně kulatým. Zajdeme za ní i o vánočních svátcích. Stromeček si nepořizuje už léta. Možná bude mít na stole ve váze ozdobenou smrkovou větvičku.
Popíjím tu vaječný koňak, protože jsem na něj zase po letech dostal chuť. Ona vždycky vyráběla svůj vlastní, kam se tyhle průmyslové produkty hrabou kvalitou surovin i výsledkem.
Má naprosto impozantní nadhled na světem, nad životem. Její perspektiva je hodně nadčasová. Uznává ty nejstarší lidské hodnoty. Přežila fašisty, přežila komunisty. Fandí Václavu Klausovi, s láskou vzpomíná na T. G. Masaryka a samozřejmě na pana hraběte a jeho rodinu. Má jasno v hodnotách, hodně jsem se od ní a jejího manžela naučil.
Doneseme jí nějakou malou kytičku. Už asi nejde najít vhodnější dárek.

Když jsme jí na podzim popřáli k narozeninám, jen se usmála a řekla: Tak jo. Od zítřka na stovku.